Život za život

Život za život

Určitě znáte postavu Bl. Otec Maximilián Kolbe, který dobrovolně obětoval svůj život za spoluvězně. Cítíme, že to byl krásný čin. Ale proč ? Koneckonců, v souladu s tím, co jsi studoval předtím, člověk by si měl střežit život a neriskovat smrt.

Mohu dát svůj život ?

Člověk žije ve společnosti. Přichází na svět prostřednictvím lidí. Za svůj vývoj vděčí ostatním. Bere hodně od ostatních, ale mělo by to také dát hodně. Stojí to za to, kolik dobrého to lidem udělá. Má tedy sloužit společnosti s její inteligencí, hmotné zboží, fyzická síla a zdraví. I když má plné právo na život a správné podmínky pro vývoj, a společnost má povinnost zajistit jeho osobní bezpečnost, mohou však nastat výjimečné situace. Pak se objeví vyšší důvody než jejich vlastní bezpečnost a vyžadují nejvyšší oběť života ze strany člověka. Historie nám říká o takových obětích, jako jsou hrdinské činy.
Bůh sám ukazuje, že má pravdu, tím, že se vzdá svého Syna, aby zachránil svět. Důkazem je smrt Ježíše Krista za lidské hříchy, že existují hodnoty větší než život. ,,Nikdo nemá větší lásku než tohle, když někdo položí život za své přátele “ (J 15, 13).

Kdy dát svůj život ?

Možná se nám to zdá, tato oběť vlastního života je ve skutečnosti vyžadována pouze v dobách války nebo pronásledování. Mezitím se můžeme každý den setkat se situací, když musíte riskovat své zdraví nebo život. Nikdo by to nenazval bezohledností nebo sebevraždou. Naopak, pak mluvíme o oběti, odvaha, šlechta. O jaké situace jde? ?
Vztahují se k určitým profesím. Například kněz, doktor, milicionář, hasič, pokud chtějí pilně vykonávat své pracovní povinnosti, mohou za to zaplatit zdravím nebo životem. A nikdo neřekne, je to neuvážené. Spíše budou psát : zemřel na policejní stanici, dal svůj život ve službách svého bližního atd.. Kdo se tedy rozhodl sloužit společnosti tímto způsobem?, musí být na to připraven. V kritické chvíli nemůže ustoupit a ustoupit. Společnost má nárok na tak velkou oběť z její strany. Protože práci nelze považovat pouze za zdroj příjmu, ale je třeba na ni pohlížet jako na službu Bohu a bližním.
Když je vlast ohrožena, musí být bráněno i za cenu životních obětí. Útěk je pak zbabělost, a dokonce zločin proti státu. Na druhou stranu postižení a smrt jsou hrdost a hrdinství.
Příklad toho například během poslední války, když tolik Poláků zemřelo za svobodu. Čest Poláka umístili výše a svobodu vlasti z jejich životů výše.
Lidé jsou připraveni dát svůj život také za svou víru. Představují jejich nejhlubší osobní hodnotu. Dát jim svůj život, jsou věrni svému svědomí. Pro věřící je víra taková hodnota. Proto, když chtějí dát svůj život za víru, chtějí být věrní Bohu a svému svědomí. V historii církve máme mnoho hrdinů víry. Ctíme si některé jako svaté, spojíme se s nimi v době záhybu-
představení eucharistické oběti. Jsou pro nás vzorem, jak se chovat v době zkoušky. Někdy zasáhne blízkou oblast přírodní katastrofa. Pak všichni utíkají na záchranu. A to se stává, že někdo dobrovolně riskuje ztrátu života.
S příklady takového hrdinství se setkáváme během potopy, oheň, nehoda v dole, v továrně atd..
Když vedle tebe umře muž, musí být spasen. To nebude vždy možné bez újmy na zdraví člověka. A přesto se toho nezdržujeme. Pokud jste se báli, že tím, že zachráníte svého souseda, ohrozíte svůj život a nebudete-li hnáni takovým strachem, zdržíte se pomoci, byli byste neetičtí a čelili byste všeobecnému odsouzení.
Když vedle sebe uvidíte hladového muže, v krajní nouzi, musíte mu pomoci, i když to souviselo s újmou na vlastním zdraví. Vyžaduje to velkou ušlechtilost, v takových okamžicích nepodlehnout strachu o svou vlastní existenci a neuzavřít se do sebe.
Život je velký poklad, ale ne nejdůležitější. Existují další, které jsou cennější. Je to láska k Bohu a láska k bližnímu, Vlast a víra, odpovědnost za svěřené úkoly. A proto je to povoleno, a dokonce pro ně musíte být připraveni udělat tu největší oběť, je to pro život.
To by měl křesťan udělat jako první, plnit Kristovo přikázání lásky : ,,Toto je moje přikázání, že se máte rádi, jak tě miluji '' (J 15, 12), to znamená, dokud za nás nedá svůj život.

Jak odpovím Bohu ?

Nyní chápete, proč dnes obdivujeme otce Maximiliána, proč vzdáváme hold mučedníkům a hrdinům. Obdivujeme na nich lásku, která zašla do extrému.
Bůh nás do takových okolností zřídka staví. Ale když se to stane, sobectví zavře mé srdce a vezme mi odvahu ? Toto vezmu v úvahu při výběru povolání. Přemýšlím o své budoucí profesionální práci jen jako o zdroji příjmů, nebo jako služba Bohu a bližním ?
Modlitba :
"Bůh, který jsi chtěl, ten sv.. Jan Křtitel byl předchůdcem narození vašeho Syna, aby se to stalo, prosím, abychom ho měli rádi, který dal svůj život za pravdu a spravedlnost, statečně žili podle vyznání vašich učení “ (Římský misál - sbírka. 29 Srpen - Umučení sv.. Jana Křtitele).

■ Přemýšlejte :

1. Jak Bóg i ludzie patrzą na ofiarę z życia ?

2. W których zawodach praca jest związana z narażaniem się na utratę życia ?

3. Dla obrony jakich wartości człowiek może narażać swoje zdrowie i życie ?

4. W jakich sytuacjach jesteśmy zobowiązani narazić własne zdrowie i życie dla dobra bliźniego ?

■ Pamatujte :

37. Co je oběť života ve službě Bohu a bližnímu pro křesťana? ?

Oběť života ve službě Bohu a bližnímu je pro křesťana naplněním Kristova přikázání lásky.

■ Úkol :

1. Podaj przykłady ludzi współczesnych, kteří při plnění svého povolání obětovali své zdraví nebo život ve službě Bohu, můj soused, Vlast.

2. Uzasadnij powiedzenie : ,,Je snadné mluvit o vlasti, těžší pro ni pracovat, ještě těžší zemřít, a nejtěžší trpět “.

Jedna myšlenka na „Život za život”

  1. Który z Katolików przestrzega przykazań? oddaje życie swoje za przyjaciół swoich? i od kiedy to człowiek cały swój rozwój zawdzięcza innym? brednie nad bredniami. Swój rozwój człowiek zawdzięcza sobie a innym tylko życie według norm społecznych narzuconych przez kościół katolicki czyli życie w niewiedzy.

zanechte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.